Kdo jsou Einsteinové 21. století? Dnešní géniové nejsou vidět

Když se řekne Albert Einstein, většina lidí si vybaví rozcuchané vlasy, tabuli popsanou rovnicemi a teorii relativity. U Nikoly Tesly se zase vybaví elektrické výboje, střídavý proud a vynálezy, které předběhly svou dobu o desítky let.

Oba spojuje jedna věc. Dokázali změnit svět natolik výrazně, že jejich jména známe dodnes. Proto si často klademe otázku, jestli dnes ještě existují lidé podobného formátu. Jsou mezi námi noví Einsteinové a Teslové, nebo už byly všechny velké objevy učiněny?

Krátká odpověď zní ano. Jen nevypadají tak, jak bychom čekali. Možná totiž hledáme génia tam, kde už dávno není.

Géniové nezmizeli. Změnil se svět kolem nich

Na začátku dvacátého století mohl mimořádně talentovaný člověk obsáhnout velkou část svého oboru. Fyzika, chemie nebo elektrotechnika byly samozřejmě složité, ale jejich rozsah byl nesrovnatelně menší než dnes.

Albert Einstein dokázal během několika let zásadně změnit naše chápání prostoru, času i gravitace. Nikola Tesla přicházel s desítkami patentů a často pracoval téměř sám. Jejich objevy byly výsledkem výjimečné představivosti, ale také doby, ve které žili.

Dnes je situace úplně jiná. Moderní věda je extrémně specializovaná. Jeden člověk už většinou nemůže rozumět všemu. Špičkový biolog nerozumí do hloubky kvantové fyzice. Expert na umělou inteligenci nemusí být odborníkem na genetiku. A právě proto vznikají největší průlomy tam, kde se potkávají celé týmy lidí s různými znalostmi.

To ale neznamená, že géniové zmizeli. Znamená to jen, že jejich práce není tolik vidět.

Proč máme pocit, že dnes už žádní géniové neexistují

Lidský mozek miluje jednoduché příběhy. Je snadné představit si jednoho výjimečného člověka, který přijde s převratným nápadem a změní svět. Jenže skutečnost bývá mnohem složitější.

Moderní technologie vznikají díky spolupráci stovek až tisíců lidí. Vývoj nového léku, pokročilého čipu nebo jazykového modelu není práce jednoho génia. Je to souhra matematiků, programátorů, biologů, fyziků, inženýrů i podnikatelů.

Výsledkem je zvláštní paradox. Největší technologické revoluce v historii možná právě probíhají, ale jejich hlavní tváře většina veřejnosti vůbec nezná.

Geoffrey Hinton. Muž, bez kterého by dnešní AI vypadala jinak

Pokud bychom měli hledat člověka, který se svou důležitostí blíží Einsteinovi v oblasti umělé inteligence, velmi často zazní jedno jméno. Geoffrey Hinton.

Desítky let se věnoval neuronovým sítím v době, kdy většina odborníků považovala tento směr za slepou uličku. Právě jeho práce pomohla nastartovat obrovský rozvoj hlubokého učení, které dnes stojí za rozpoznáváním obrazu, překladem jazyků, autonomními vozidly i moderními generativními modely.

Když dnes používáte ChatGPT, necháváte si doporučit film nebo odemykáte telefon obličejem, využíváte technologie, jejichž základy vznikaly desítky let. To je přesně typ revoluce, kterou si většina lidí uvědomí až zpětně.

Psali jsmeJak dostat z AI odpověď „Nevím“: prompt, který jí dovolí přestat hádat

Jennifer Doudna. Poprvé v historii přepisujeme vlastní biologii

Když Nikola Tesla změnil práci s elektřinou, otevřel lidstvu úplně nové možnosti. Jennifer Doudna společně se svými kolegy udělala něco podobného v biologii.

Technologie CRISPR umožnila cíleně upravovat DNA způsobem, který byl ještě před několika desetiletími považován za science fiction. Najednou vznikla možnost opravovat některé genetické chyby, zkoumat dědičné choroby mnohem přesněji nebo hledat nové způsoby léčby nemocí.

To neznamená, že dnes umíme jednoduše „přepsat člověka“. Biologie je mnohem složitější a podobné zásahy s sebou nesou řadu etických i bezpečnostních otázek. Přesto jde o jeden z největších technologických skoků současnosti. Lidé poprvé získali nástroj, který umožňuje zasahovat do samotného kódu života.

Demis Hassabis ukázal, že AI nemusí jen psát texty

Když se dnes mluví o umělé inteligenci, většina lidí si představí chatboty nebo generování obrázků. Jenže největší dopad AI možná vůbec neleží v konverzaci s počítačem.

Demis Hassabis a jeho tým využili umělou inteligenci k řešení problému, který zaměstnával biology více než půl století. Model dokázal s mimořádnou přesností předpovídat prostorové uspořádání proteinů, což výrazně urychlilo výzkum v medicíně i biologii.

Na první pohled to zní jako odborná záležitost. Ve skutečnosti jde o průlom, který může v budoucnu zrychlit vývoj nových léčiv, pomoci lépe porozumět nemocem a otevřít dveře dalším objevům.

Právě tak dnes často vypadají revoluce. Nevznikají na titulních stránkách novin. Vznikají v laboratořích a výpočetních centrech.

Vesmír. Einsteinův odkaz potvrzují tisíce lidí

Einstein se vesmíru věnoval celý život. Jeho obecná teorie relativity předpověděla černé díry i gravitační vlny, tedy jemné záchvěvy prostoru a času, které vznikají při srážkách obřích vesmírných těles. Sám přitom pochyboval, že je někdy dokážeme zachytit.

Trvalo to téměř sto let. A když se to nakonec povedlo, nestál za tím žádný osamělý génius. Kilometrové detektory stavěly a vyhodnocovaly týmy více než tisíce vědců z celého světa. Podobně vznikl i první snímek černé díry, na kterém spolupracovaly stovky lidí a radioteleskopy na několika kontinentech.

Právě výzkum vesmíru možná nejlépe ukazuje, jak se věda proměnila. Einstein své předpovědi napsal sám, tužkou na papír. Jejich potvrzení už vyžadovalo spolupráci generací fyziků, inženýrů a programátorů. A vesmírné teleskopy nové generace, které dnes nahlížejí až k počátkům vesmíru, jsou dílem tisíců lidí z desítek zemí.

Elon Musk není nový Tesla. Přesto mají něco společného

Srovnání Elona Muska s Nikolou Teslou bývá časté, ale není úplně přesné. Tesla byl především vynálezce. Musk je podnikatel, který dokáže propojit technologie, kapitál i talent tisíců lidí a proměnit odvážné myšlenky ve skutečné produkty.

Jeho největší schopností není navrhnout raketový motor nebo elektromobil vlastníma rukama. Jeho silou je schopnost urychlit vývoj celých odvětví.

Stejnou roli dnes sehrávají i další osobnosti technologického světa. Někteří posouvají vývoj čipů, jiní budují infrastrukturu pro umělou inteligenci a další vytvářejí nové generace softwaru. Dnešní génius už často není osamělý vědec. Je to člověk, který dokáže propojit správné lidi, správné technologie a správný okamžik.

Revoluce už nepřichází z jednoho oboru

Když se podíváme na největší změny posledních let, všimneme si jedné společné vlastnosti. Téměř žádná nevznikla izolovaně.

Umělá inteligence potřebuje výkonné čipy, obrovská datová centra a pokročilé algoritmy. Biologie využívá strojové učení k analýze genetických dat. Moderní medicína stojí na kombinaci chemie, informatiky a výpočetní techniky. Robotika propojuje software, strojírenství, materiálové vědy i umělou inteligenci. A astronomie prohledává záplavu dat z teleskopů pomocí strojového učení.

Právě propojení oborů je možná největší revolucí 21. století. Ve dvacátém století často přicházela jedna velká myšlenka, která změnila svět. Dnes vznikají převratné objevy spíš jako mozaika stovek menších inovací, které do sebe najednou zapadnou.

Proto je stále těžší ukázat na jediného člověka a říct: „Tohle je nový Einstein.“ Možná totiž žádný nový Einstein neexistuje. Možná existují stovky mimořádných lidí, kteří společně vytvářejí něco ještě většího.

Co to znamená pro běžného člověka

Možná si říkáte, že jde o fascinující téma, ale jak souvisí s vaším každodenním životem? Ve skutečnosti mnohem víc, než se zdá.

Technologie, které dnes vznikají, se nešíří po desetiletích jako dřív. Přicházejí během několika let, někdy dokonce měsíců. To, co bylo ještě nedávno výsadou laboratoří, se velmi rychle dostává do telefonů, počítačů nebo běžné zdravotní péče.

Stejný člověk, který před pěti lety nikdy neslyšel o generativní umělé inteligenci, dnes používá AI při psaní e-mailů, hledání informací nebo tvorbě obrázků. Podobně nenápadně se budou do běžného života dostávat další technologie.

Nejde proto o to stát se odborníkem na genetiku nebo neuronové sítě. Mnohem důležitější je pochopit směr, kterým se svět pohybuje.

Psali jsme10 praktických AI workflow, která vám mohou ušetřit čas

Budoucnost možná nebude patřit jednotlivcům

Historie miluje hrdiny. Učebnice se lépe píšou kolem několika velkých jmen než kolem tisíců lidí, kteří společně posouvali lidstvo dopředu. Jenže realita bývá složitější.

I Albert Einstein navazoval na práci fyziků před sebou. Nikola Tesla stavěl na objevech mnoha dalších vědců a inženýrů. Žádný velký objev nevzniká ve vzduchoprázdnu.

Rozdíl je v tom, že dnes je síť znalostí mnohem hustší. Každý průlom okamžitě inspiruje další výzkum. Nové modely umělé inteligence pomáhají biologům. Biologie pomáhá medicíně. Nové materiály posouvají energetiku. Lepší čipy zrychlují vývoj umělé inteligence.

Místo jednoho velkého skoku sledujeme řetězovou reakci. A právě proto se změny zdají být stále rychlejší.

Přijde ještě někdy nový Einstein?

Možná ano. Lidská historie nás už mnohokrát překvapila a bylo by odvážné tvrdit, že další výjimečný jednotlivec už nikdy nepřijde.

Stejně dobře je ale možné, že jsme svědky úplně nové éry. Éry, ve které největší objevy nevznikají díky jednomu géniovi, ale díky propojení tisíců mimořádně chytrých lidí a stále výkonnějších technologií.

To ale jejich význam nijak nesnižuje. Naopak. Možná právě teď žijeme v době, kterou budou lidé za sto let označovat za stejně přelomovou, jako dnes označujeme dobu průmyslové revoluce nebo vznik moderní fyziky.

Rozdíl je jen v tom, že když jste uprostřed revoluce, málokdy si uvědomujete, že právě probíhá.

Co si z toho odnést

Nejdůležitější otázka dneška možná vůbec nezní:

„Kdo je nový Einstein?“

Mnohem zajímavější je jiná. Jak se jako člověk naučíte žít ve světě, který se mění rychleji než kdykoli předtím?

Právě tady začíná filozofie LiveHacking. Nejde o to předvídat budoucnost do posledního detailu. Jde o to rozumět silám, které ji vytvářejí. Čím lépe pochopíte, odkud přicházejí největší změny, tím lépe se jim dokážete přizpůsobit.

Protože budoucnost nepatří těm, kteří znají všechny odpovědi. Patří těm, kteří se dokážou učit rychleji než svět kolem nich.